Jenže nebyly vhodné pro všechny typy budov, navíc jejich aplikaci limitovaly klimatické podmínky, o omezených možnostech ztvárnění pohledové plochy ani nemluvě. Proto se vedle nich začaly intenzívně prosazovat odvětrávané zateplovací systémy, které těmito nešvary netrpí.
- Článek je převzat z knihy Provětrávané fasády od Ing. Miloš Rehbergera, Ph.D., vydané v roce 2022.
Společným znakem montovaných odvětrávaných fasád je skladba jejich funkčních vrstev. Povětrnosti odolná a vzhledově obvykle velmi atraktivní plášťová vrstva zakrývá nezbytnou ventilační vzduchovou mezeru a chrání tepelnou izolaci. Montovanou fasádu lze použít také bez zateplení, případně i jako kontaktní bez vzduchové mezery, jen pro zlepšení estetického vzhledu objektu.
Jednou z firem, která se výrobou montovaných difúzně otevřených fasádních systémů zabývá od samého počátku, je Stavoblock System, s.r.o. Jedná se o českou rodinnou firmu, jejíž počátky sahají do roku 1996 a jsou spojeny s výrobou tvárnic. Ale majitele už o rok později na veletrhu v Německu oslovily fasádní systémy z jim blízkého materiálu - betonu, a od roku 1999 se tomuto segmentu začali naplno věnovat. Téměř čtvrt století působení na trhu a více než 10 tisíc realizací na jejich kontě opravňují označit společnost Stavoblock za odborníka v oblasti montovaných fasád.
Začátky rukodělné výroby fasádních cihel odlívaných do kovových forem v roce 1999
Od začátku po dnešek
V současnosti tvoří fasádní systém Stavoblock speciální rošt z pozinkované oceli, na který se zavěšují cihly z plně probarveného lehčeného betonu. Tomuto sofistikovanému řešení ale předcházel dlouhý vývoj. Prvotní fasádní odklad byl ze štípaného betonu a měl tloušťku 6,5 cm. Jednotlivé cihly se šroubovaly ke dřevěnému roštu a současně se vzájemně spojovaly vytvořenými zámky tak, že zabraňovaly vnikání vody do fasádního pláště. Už tehdy se jednalo o odvětrávaný systém, takže součástí skladby byla vzduchová mezera pro odvod vlhkosti do vnějšího prostředí.
Používáním systému Stavoblock v praxi se ale projevila jeho nevýhoda v přílišné hmotnosti a vyvstala potřeba obklad odlehčit. Povedlo se to v roce 2006, a to přidáním perlitu. Výsledkem byla fasádní cihla lehčí o 1,6 kg, takže už ji bylo možno použít taky u výškových budov. Perlitobetonová směs pro výrobu fasádních cihel navíc zajistila obkladu takovou difúzní otevřenost, že umožňovala vodním parám projít skrze něj do venkovního prostředí.
K dalšímu razantnímu vylepšení systému Stavoblock došlo v roce 2018. Změnil se tvar cihel, které jsou dnes 2,5x delší a o více než o polovinu užší ve srovnání s původním obkladem. Lépe tak odpovídají požadavkům moderní architektury. Tloušťka obkladu činí 3,0 cm, což je optimální z hlediska pevnosti a současně to cihle zajišťuje nízkou objemovou hmotnost.
Upgradu se obklad dočkal i pokud se jednalo o výrobní technologii. V betonové směsi byl perlit nahrazen expandovaným sklem. Výsledkem úpravy je lepší struktura povrchu cihel a zaručená voděodolnost, ovšem se zachováním difúzní otevřenosti. Vylepšen byl také tvar zámku cihel (pero/drážka), aby ještě více bránil průniku srážkové vody do fasádního pláště spárami.
Původně vyráběný tvar cihly byl upgradován z 6,5 cm na 3 cm. Na pravé straně je vyobrazena skica první myšlenky nového fasádního systému
Materiálová skladba
Fasádní sestavu Stavoblock tvoří pohledové obkladové prvky, nehořlavý nosný rošt a spojovací prostředky, případně taky izolační vrstva. Systém lze použít jak ve skladbě s provětrávanou mezerou, tak bez ní.
Základním prvkem systému je fasádní cihla Stavoblock, vyráběná z cementu, expandovaného skla, vody, pigmentu a aditiv. Svým složením jde o výrobek ekologicky nezávadný, plně recyklovatelný a zcela bez negativního vlivu na životní prostředí. Rozměry cihly jsou 470 x 100 x 30 mm a hmotnost pouhý 1,0 kg. Požadavky na estetiku splňuje jejich štípaný povrch se vzhledem přírodního materiálu a škála 12 přirozených odstínů. Beton je plně probarven v celé hmotě, což cihle zaručuje stálobarevnost po dobu její životnosti. Speciálně navržený nosný rošt a spojovací prvky pro jeho snadnou montáž jsou z pozinkované oceli.
Modelová skladba fasády Stavoblock instalované výhradně na křížový kovový rošt.
Štít proti únikům tepla i šíření ohně
Pro uplatnění ve stavební konstrukci jsou rozhodující technické vlastnosti fasádní cihly. Díky použití expandovaného skla má její součinitel tepelné vodivosti hodnotu 0,066 W/mK, takže obklad i bez použití tepelné izolace zlepšuje tepelně izolační vlastnosti obvodové konstrukce a šetří náklady za energie.
V případě použití systému ve funkci zateplení se do skladby přidává vrstva tepelné izolace, která může mít tloušťku až 300 mm. Podle požárních norem se pro izolaci větraných fasád musí používat materiály s třídou reakce na oheň A a B, tedy především minerální izolace. V případě hořlavých izolací by komínový efekt ve větrané mezeře podpořil jejich hoření.
Požární normy také předepisují u vyšších staveb použití nehořlavého materiálu pro rošt a fasáda s výškou větší než 12 metrů musí mít dokonce i nehořlavý vnější obklad. Všechny tyto požadavky montovaná fasáda Stavoblock splňuje a je certifikována na třídu A1 s odolností 90 minut.
Odvlhčení zajištěno
Hlavním benefitem fasádního systému Stavoblock je vytvořená provětrávaná mezera mezi tepelnou izolací a vnějším obkladem. Vzduch v mezeře se od obkladu ohřívá (v zimě i vlivem tepelných ztrát z interiéru) a stoupá vzhůru, tím vzniká proudění s průměrnou rychlostí 0,5 až 1,0 m/s. Teplý vzduch má přitom tu dobrou vlastnost, že do sebe absorbuje výrazně větší množství vlhkosti než vzduch studený. Díky tomu do sebe vzduch ve vzduchové mezeře nasává vysrážené kapky kondenzátu i nežádoucí vlhkost stavebních konstrukcí a odvádí je směrem ven.
Vysušování napomáhá i nízký difúzní odpor cihel Stavoblock (μ = 3,0), který umožňuje prostup vodních par celou plochou obkladu. To přispívá ke zdravému vlhkostnímu režimu celé konstrukce a výborně se uplatní zejména při zateplování zavlhlých staveb.
Fasáda Stavoblock je ideální volbou pro dlouhodobě atraktivní vzhled novostaveb i starších rodinných domů.
Hluk nemá šanci
Snahou výrobce sice vždy bylo fasádní obklady Stavoblock co nejvíce odlehčit, nicméně masivní betonový základ jim zůstal a poskytuje materiálu výhodné zvukově izolační vlastnosti. Deklarovaný hlukový útlum obkladu činí až 10 dB, což v lidských měřítcích znamená, že ucho slyší jen poloviční hluk oproti zdroji hluku. V dnešní hektické době plné hlukového znečištění jde o velmi výrazný přínos pro vytvoření pohody v interiéru.
Rychlá realizace je třešničkou na dortu
Příznivé tepelně technické vlastnosti provětrávaného fasádního obkladu Stavoblock podtrhují jeho montážní charakteristiky. Celá instalace se děje stavebnicovým systémem suchého zdění, jehož jednotlivé komponenty práci maximálně usnadňují. Samozřejmostí jsou třeba značky hloubky zapuštění kotev nebo jednoduchý systém rektifikace pro vyrovnání křížového roštu. Obklad je poté na subtilní kovovou konstrukci zavěšován tak, že se cihly neukládají na sebe, ale každá je zavěšena samonosně. Tímto způsobem je zajištěna přirozená dilatace obkladu a eliminováno praskání cihel z důvodu pohybů stavby.
V případě nutnosti lze díky použitému řešení snadno demontovat a vyměnit jednotlivé cihly nebo rozebrat celou fasádu a rekonstruovat ji.
Můj dům, můj hrad
Úvodní titul sice zní nadneseně, ale v podstatě vystihuje charakter staveb s montovanými fasádami Stavoblock. Z každého objektu totiž dokáží vykouzlit originální stavbu, která bude pýchou majitele. Přitom estetika je jen jednou z přidaných hodnot montované fasády, neméně důležité jsou její izolační schopnosti.
Bytelný materiál fasády nejen dobře vypadá, ale také mnoho vydrží. Fasáda je voděodolná, deklarovanánasákavost jsou pouhé 4 %. Chrání tak před rozmary počasí nosné zdivo a prodlužuje jeho životnost. Probarvený beton si trvale zachovává svůj vzhled a dokonce nevyžaduje žádnou údržbu.V případě ušpinění stačí povrch ostříkat vodou.
Vědom si kvalit svého produktu, který prošel dlouhým vývojem a zdokonalováním, poskytuje výrobce na montované fasády Stavoblock garanci 50 let.
Ing. Alena Georgiadisová
Knižní publikace Provětrávané fasády, Ing. Miloš Rehberger, Ph.D.
