Vzduchová metoda je založena na odvádění vlhkosti z konstrukce pomocí přirozeně nebo nuceně proudícího vzduchu do ovzduší. Vzduchové dutiny najdeme na mnohých původních budovách jako funkční opatření. Byly často kombinované s přirozeným odvětráváním prostorů. Tato metoda je historicky nejpoužívanější, je známá již od starověku a je účinná a funkční až dodnes.
Součástí stavby hrobky ve starověkém Egyptě byl i větrací systém
Historie provětrávaných staveb
- Starověký Egypt: Vzduchové větracími šachty již v pyramidální architektuře. Hrobky faraonů, největší stavby v historii ještě z období před naším letopočtem (Sahuree v Abusíru, Cheopsova pyramida). Dodnes není přesně zřejmý účel šachet. Lze se jen domnívat, zda byl funkční či spíše duchovní. Jedno je ale jisté, stavba hrobky byla na tehdejší dobu velmi komplikovaná a obtížná.
- Řím: Systém vzduchových kanálů pod podlahou i uvnitř stěn tzv. Hypokaustové vytápění. Horký vzduch z ohniště byl veden dutinami, což umožňovalo rovnoměrné vytápění podlah a zdí a zároveň odvod vlhkosti a udržení stavby v suchu. Římané navíc používali pórovité materiály, jako byl tuf a travertin, které měly přirozenou schopnost absorbovat a uvolňovat vlhkost.
- Středověk: Kamenné hrady a kláštery měly silné zdi s dutinami, které poskytovaly určitou izolaci a chránily vnitřní prostory před vlhkostí avšak tyto dutiny nebyly plně provětrávané, takže vlhkost byla problémem.
- 19. století: Provětrávané dutiny ve zdivu se začaly objevovat s nástupem cihelných budov v Anglii a Evropě. Zavěšené dřevěné podlahy nad základovou vrstvou tvořily provětrávací mezeru, jako ochranu konstrukce před hnilobou. Dalším systémem byly dvojité cihlové zdi se vzduchovou mezerou uprostřed - tzv. Cavitty Walls.
- 20 století: Ve 20. letech se začaly používat hliníkové a skleněné fasády s provětrávanými dutinami. Od 60. let pak stavební technologie umožnily širší využití různých materiálů a konstrukcí s provětrávanou mezerou pro zlepšení energetické účinnosti. Sendvičové panely, dvojité skleněné fasády a pasivní větrací systémy, se staly nedílnou součástí moderního stavebnictví a vytvořily základ pro energeticky efektivní a komfortní budovy.
Geniální stavba z 19.století u nás - odvětrávaná podlaha
Unikátní odvětraná podlaha Schwarzenberské hrobky v České Republice
Jedna z významných staveb v České republice, která využívá proudění vzduchu jako izolaci proti vlhkosti je neogotická Schwarzenberská hrobka v Domaníně u Třeboně (stavitel Franz Damasus Deworezky).
Jde o stavbu s unikátním technickým řešením, postavenou mezi lety 1847-1877. Samotná hrobka se nachází pod úrovní hladiny rybníka Svět. Přesněji řečeno - podlaha krypty je 1,5 m pod hladinou rybníka. Kolem ní je vybudován náročný odvodňovací systém a vzduchový kanál široký 60 cm a hluboký 2 m. Kanál odvádí spodní vodu do nedalekého Opatovického rybníka, navíc jím neustále proudí vzduch. To má za efekt účinné odvětrání zdiva a termoregulaci. Čím je v létě venku vyšší teplota, tím je dole v kryptě větší chlad.
Možnosti odvětrání spodní stavby pod úrovní terénu
Možnosti odvětrání spodní stavby pod úrovní terénu
Fasádní vzduchové dutiny - aneb je vzduch izolant?
Fasádní dutiny, tedy mezery mezi vnějšími a vnitřními vrstvami fasádních stěn, hrají klíčovou roli v moderním stavebnictví. Tyto dutiny umožňují přirozenou cirkulaci vzduchu a slouží jako tepelněizolační vrstva, která pomáhá regulovat teplotu uvnitř budovy. Díky tomu jsou fasádní dutiny významné pro zvyšování energetické účinnosti staveb, protože chrání interiér před přehříváním v létě a ztrátami tepla v zimě. Další funkcí fasádních dutin je odvod přebytečné vlhkosti – pokud do mezery pronikne voda, proudění vzduchu ji odvádí pryč, čímž se minimalizuje riziko plísní a poškození stavební konstrukce.
Aktivně odvětraná fasáda má ve spodní části nasávací otvor a v horní části (pod podbitím) odchozí otvor
- Aktivně odvětraná vzduchová mezera - odvod vlhkosti je zajištěn proudícím vzduchem. Min. šířka dutiny 1,5 cm.
Difúzně otevřená fasáda s utěsněnou vzduchovou mezeru ve spodní i horní části tepelnou izolací
- Uzavřená vzduchová mezera - odvod vlhkosti prochází skrze fasádní plášť. Fasádní skladba musí být s prodyšných materiálů. Dutina je ve spodní části utěsněna a neproudící vzduch slouží jako dokonalý izolant. Toto je princip fasády Stavoblock, jejichž skladba zahrnuje minerální prodyšnou tepelnou izoalaci Rotaflex a difúzně otevřený fasádní obklad z betonu a expandovaného skla. Systém lze použít jak ve skladbě s provětrávanou mezerou, tak bez ní.
Jak funguje provětrávaná fasáda dnes?
Dvouplášťové konstrukce fasád s provětrávanou mezerou, známé jako provětrávané fasády, patří dnes mezi tři nejběžnější typy fasád. Na rozdíl od kompaktních vícevrstvých konstrukcí nebo lehkých obvodových plášťů jsou provětrávané fasády jediné v tom, že mohou být difúzně otevřené, pokud je jejich skladba tvořena prodyšnými materiály. Pro difúzní otevřenost musí být zajištěna skladba z prodyšných materiálů. Difuze vodních par skrze skladbu fasády umožňuje přirozené proudění vzduchu, což zlepšuje tepelnou izolaci a odvádí vlhkost. Tento unikátní systém nejen chrání stavbu, ale také výrazně přispívá k jejímu komfortu a energetické účinnosti.
V současné době je k dostání mnoho odborné literatury, např.: Publikace z roku 2022, Provětrávané fasády, autor: Ing. Miloš Rehberger, Ph.D.
Tato difúzní otevřenost umožňuje přirozený průchod vodních par skrze fasádu, což pomáhá odvádět vlhkost, zabraňuje kondenzaci a zároveň zlepšuje tepelnou izolaci. Díky těmto vlastnostem přispívá provětrávaná fasáda nejen k ochraně stavby, ale také k jejímu tepelnému komfortu a energetické účinnosti.
Vzduchová mezera součástí skladby fasády Stavoblock