Přebytečná srážková voda, přívalové deště nebo vzlínající spodní voda vytvářejí hydrostatický tlak, který může oslabit konstrukci opěrné zdi a způsobit její zhroucení, pokud není zajištěno správné odvodnění a hydroizolace pomocí drenážního systému.
První krok před stavbou opěrné zdi? Tohle nezapomeňte!
Před stavbou opěrné zdi je třeba provést hydrogeologický průzkum (HGP), abychom zjistiti typ podloží, zatřídění zeminy a hladinu podzemní vody. Pro jednoduché stavby poslouží HGP formou kopaných sond. Pro složitější stavby je třeba sondáž pomocí kopaných či vrtaných sond a dále laboratorní rozbor zemin – zejména rozbor zrnitostního složení, stanovení úhlu vnitřního tření zeminy, koheze, objemové hmotnosti atd. Rozbor by měl být proveden pro základovou půdu (zemina, na které stěna bude stát) a zeminu, která bude působit na rub zdi tlakem. Pakliže jsou zeminy stejné, postačí jeden rozbor.
Spodní voda?
Součástí HGP by v každém případě mělo být ověření hladiny podzemní vody. Zvýšená hladina podzemní vody může vyvolat zvýšené nároky na konstrukci drenáže zdi, kterou lze pro specifické podmínky provádět pod stěnou (pokrývková drenáž) nebo za stěnou (komínová drenáž). Úkolem drenážní konstrukce je nutnost udržovat opěrnou zeď suchou.
Rostlý terén se skládá z několika vrstev, přičemž svrchní ornice je cennou půdní vrstvou, která je při stavebních pracích chráněna zákonem a měla by být odstraněna, uskladněna a znovu využita.
Jak zjistit efektivní odvodnění?
Princip odvodnění je důležitý pro všechny typy opěrných zdí, včetně gabionových zdí, svahových tvárnic i zdi ze ztraceného bednění, ale provedení se mírně liší v závislosti na konstrukci a materiálu. Pokud není správně navržen odvod vody, může dojít k degradaci konstrukce, vzniku trhlin nebo narušení stability.
Jak konstrukce opěrné zdi ovlivňuje riziko pádu?
Každý typ opěrné zdi má svá specifika a odlišnou odolnost vůči vlhkosti.
- Gabionové zdi mohou být stabilní, pokud je drenáž správně provedena, ale stále hrozí deformace. Gabiony nemají pevné spojení mezi jednotlivými prvky, což znamená, že pokud se drenáž ucpe, může dojít k jejich deformaci nebo posunu.
- Svahové tvárnice spoléhají na vlastní hmotnost a odstupňovanou konstrukci proti svahu, což zvyšuje riziko jejich nestability. Navíc jsou náchylné k nasakování vlhkosti, což může postupně narušit jejich strukturu a zkrátit životnost.
- Masivní betonové zdi ze ztraceného bednění čelí problému hromadění vlhkosti a hydrostatického tlaku, což může vést k praskání a degradaci konstrukce.
Deformace opěrné zdi ze svahových tvárnic a betonové zdi zapříčiněna nesprávnými zásadami konstrukce
Systém opěrných zdí Stavoblock oproti běžným řešením minimalizuje rizika díky své suché montáži. Pohledové prvky jsou pevně spojeny statickými dvoutáhly, která se provazují s terénem, což zajišťuje stabilitu konstrukce. Dutý prostor mezi prvky je vyplněn kamenivem, která přirozeně odvádí vodu a eliminuje potřebu složitých drenážních opatření.
5 Zásad odvodnění opěrné zdi Stavoblock
1. Správný sklon terénu pro odvod vody
Pro zajištění správného odtoku vody je nutné, aby terén za opěrnou zdí byl mírně vyspádovaný směrem od konstrukce. To umožní, aby voda přirozeně stékala do připravených výtokových kanálků, odkud je bezpečně odváděna do vsakovacího systému nebo kanalizace.
Dno výkopu pro štěrkový základ (300 mm) by mělo být vyspádováno v minimálním sklonu 1:12 (cca 5° nebo 8 %) směrem k zadnímu líci stěny. Tento sklon usnadňuje efektivní odvod vody do drenážní trubky, zabraňuje jejímu hromadění za zdí a snižuje riziko podmáčení konstrukce.
Tloušťka štěrkového polštáře se mění v závislosti na sklonu drenážní trubky, aby byl zajištěn její plynulý spád. Minimální tloušťka štěrkového polštáře je 200 mm.
Svažitost terénu k prohloubenému výkopu pro drenážní trubku
2. Instalace drenážního systému
Prohloubený výkop pro drenážní trubku – Alternativně lze drenážní trubku umístit do prohloubeného výkopu za nebo pod opěrnou zdí stavoblock. Toto řešení umožňuje zvýšit sklon trubky, čímž se urychlí gravitační odtok vody a minimalizuje riziko stagnace. Výkop pro drenážní trubku by měl mít šířku minimálně 200 mm a výšku přizpůsobenou požadovanému sklonu trubky.
Drenážní vrstva – Za opěrnou zeď se umístí vrstva štěrku frakce 16/32 mm o šířce minimálně 300 mm, která umožňuje volný průchod vody a brání jejímu hromadění.
Drenážní trubka – Na úrovni základové spáry se pokládá perforovaná drenážní trubka (ø100-150 mm se žlábkovaného nebo profilovaného HDPE nebo PVC), která je obsypána štěrkem a obalena geotextilií, aby se zabránilo jejímu zanášení jemnými částicemi. Trubka se uloží do nejnižšího místa štěrkového polštáře a zajišťuje odvod vody z celého drenážního systému stěny. Spád trubky je obvykle ke koncům stěny. Čím menší spád, tím větší ø trubky. Je-li stěna příliš dlouhá nebo není-li možné dosáhnout dostatečný spád, provádějí se mezilehlá vyústění.
Řez opěrnou zdí Stavoblock
Umístění drenážní trubky do prohloubeného výkopu
Zásyp trubky
Zhutnění zásypu vibrační deskou
Pokládka pohledových prvků a následně i dvoutáhel
3. Hydroizolace proti pronikání vlhkosti do konstrukce
Mezi štěrkovou drenážní vrstvou a okolní zeminou je použita geotextilie, aby zabránila zanášení drenážního systému jemnými částicemi.
4. Zásyp nad zdí
Povrch nad opěrnou zdí by měl být mírně nakloněn od zdi, aby voda nestékala přímo na konstrukci.
Drenážní rigol
Drenážní rigol se provádí těsně za korunou zdi a má za účel zamezit přetékání povrchové vody přes korunu zdi a prosakování povrchové vody do zdi. Přetékající voda způsobuje zašpinění zdi. Rigol se buduje v rámci pokládání poslední vrstvy zeminy. Odvádí vodu ke koncům stěny nebo do vpusti. Nejčastěji je proveden z asfaltu nebo nepropustného betonu. Může to být ale také vrstva málo propustné zeminy (např. jíl), která je ale bezpodmínečně oddělena od drenážního systému stěny geomembránou (nepropustí vodu ani jemné částice) případně geotextilním filtrem (propustí vodu ale nepropustí jemné částice).
5. Další postup stavby je dle doporučeného návodu opěrné zdi Stavoblock
Systém opěrných zdí Stavoblock zajišťuje přirozenou drenáž díky specifické výplni mezi tvarovkami. Jednotlivé dutiny se zasypávají tříděným a vymývaným kamenivem frakce 16/32 mm, které umožňují volný průchod vody. Pro finální dosypání se používá kamenivo frakce 8/16 mm, čímž je zajištěna stabilita konstrukce a efektivní odvodnění bez nutnosti dalších složitých drenážních opatření. Zjednodušený montážní návod vysvětluje základní principy stavby opěrné zdi.
Stavba opěrné zdi
U hotové realizace jsou viditelné pouze pohledové prvky, spojovací tvárnice jsou skryté pod terénem
